uvod

Úřad městské části Brno-sever

Naleznete zde informace o činnosti zvolených zastupitelů, práci odborů, novinkách na úřední desce nebo tiskové zprávy vztahující se k  naší městské části.

audit ffc

Historie

Základní charakterisktiky

Počet obyvatel: 46 916 (stav ke dni 1. 1. 2010)
Rozloha: 1 224 ha

  • Jedna z 29 městských částí statutárního města Brna
  • Počtem obyvatel je 2. nejlidnatější městskou částí
  • Rozlohou se řadí na 7. místo mezi městskými částmi
  • Má výraznou orientaci polohy na sever od středu města
  • Vznikla v roce 1990 sloučením katastrálních území Černá Pole (část), Husovice, Lesná, Soběšice, a od 1. 5. 1998 rozšířena o část k. ú. Zábrdovice

Černá Pole
vznikla jako brněnské předměstí koncem 19. století. Zástavbu tvoří činžovní domy, rodinné domky a vily stavěné průběžně během 20. století. Do dnešní doby si tato čtvrť uchovala ráz kvalitní obytné zóny. K Brnu byly pozemky připojeny v roce 1853.

Husovice
uváděné roku 1264 jako ves s vinohrady byly zeměpanským majetkem, jehož části později drželi různí vlastníci (klášter cisterciaček na Starém Brně, brněnská kapitula, brněnští měšťané). Vesnice obdržela v roce 1597 od abatyše kláštera na Starém Brně obecní zřízení. V 19. století se Husovice změnily na dělnicko-průmyslové předměstí Brna. Vlastní povědomí si však zachovaly a v roce 1912 dosáhly povýšení na město. K Brnu byly připojeny v roce 1918.

Lesná
Celé toto katastrální území náleželo před svým vznikem hned ke třem starým katastrálním územím, kterými byly Královo Pole (území na západ od Čertovy rokle), Husovice (území východně od Čertovy rokle) a Obřany (celý severovýchod katastru Lesné, vymezený na jihu hranicí pozemku, na němž se nachází dům Seifertova 64 a na západě linií, kterou  procházela od severu k jihu středem silnice směřující kolem tohoto domu do Soběšic).

Osamostatněna byla po vybudování nejzdařilejšího brněnského sídliště v průběhu 60. let 20. století. Vzhledem k atraktivnosti tohoto nového katastrálního území pokračovala zástavba, převážně rodinnými domky, i v následujících letech. K zahušťování bytové zástavby dochází i v současnosti.

Soběšice
ve vnější podobě zůstaly navenek venkovským sídlem. V roce 1286 patřily klášteru herburskému v Brně. Po jeho zrušení připadly v roce 1581 brněnským jezuitům, aby po roce 1772 jako součást řečkovického panství měnily často vlastníky. Po roce 1848 se stávají samostatnou obcí. K Brnu byly připojeny v roce 1971.

Zábrdovice
a mlýn Radlas byly po založení premonstrátského kláštera roku 1209 v jeho držení. Velké škody utrpěly za česko-uherských válek. Rovněž Švédové za obléhání Brna velmi poškodili objekty augustiánského kláštera sv. Tomáše založeného roku 1370, který byl roku 1784 zrušen a v jeho budovách zahájila činnost vojenská nemocnice, která je tu i dnes. Koncem 18. století zde vzniklo několik textilních továren a vrchnost poskytovala pozemky na stavební místa. K Brnu byly připojeny v roce 1850.

Krajinným prostředím městské části Brno-sever je okraj brněnské kotliny, z jehož "dna" území k severu stoupá přes terasu Lesné k náhorním zalesněným planinám v okolí Soběšic. Krásné přírodní kulisy, jimiž je městská část obklopena, vytvářejí podmínky pro to, aby se tu každý cítil dobře.

Přijetím heraldického znaku a vlajky v roce 1995 získala městská část důležité prvky podtrhující její samostatný charakter.

Černá Pole

Podle barvy půdy se nazývalo toto území Černá pole, později shodně s dnešním názvem Černá Pole. Velice rád se tu procházel spisovatel, novinář a divadelní kritik Josef Merhaut (* 1863; V1907), který svou sbírku sociálních povídek nazval „Černá Pole“.

Obytná čtvrť na náhorní plošin nad Lužánkami, jako brněnské předměstí, vznikla koncem 19. století, s rozkvětem v letech mezi oběma světovými válkami a dotvořena byla až v období tzv. socialistického realismu.

Prostřednictvím střípků z historie, současnosti a blízké budoucnosti je předkládán neúplný nástin událostí, které více či méně ovlivňovaly, ovlivňují a budou ovlivňovat Černá Pole, včetně občanů v nich žijících.

2 000 let př. n. l.
Rozptýlené nálezy kamenných mlatů jsou důkazem pulzujícího života v brněnské kotlin, m.j. i v Černých Polích.

1 500 let př. n. l.
Nejlépe z únětických sídlišť byla prozkoumána osada v Černých Polích (Kunzova, Merhautova, Francouzská, staveniště Dětské fakultní nemocnice – 49 sídlištních objektů).

9. století n. l.
Velká Morava , jeden z nejvyspělejších ranně feudálních států střední Evropy, nálezy z té doby, m.j. i na území Černých Polí. Naznačují, že se zde zdržovali s prostým zemědělským lidem i příslušníci nadřazených společenských vrstev.

r. 1848
V místech dnešní Kunzovy ulice byla uvedena do provozu první česká ochranovna zanedbané mládeže, pamětní deska od akademického sochaře a malíře Jana Kratochvíla je umístěna na domě číslo 6.

r. 1853
Pozemky Černých Polí byly připojeny k Brnu a v 60. letech 19.století byla zahájena bytová výstavba.

r. 1896
Byla vydána sbírka sociálních povídek „Černá Pole“ spisovatele J. Merhauta.

r. 1899
Podle návrhu architekta Germano Wanderleye byla postavena sloupová kolonáda ve spojení s dvěma novorenesančními domy na ulici Drobného jako vstup do ulice Schodové a veřejného schodiště stoupajícího vzhůru na ulici Zemědělskou. Je to nejen jedna ze vstupních bran do Černých Polí, ale je to zároveň ojedinělý případ monumentální urbanistické kompozice ve velmi čisté formě italské novorenesance.

r. 1901
Zahájena výstavba první čtvrti rodinných domků, která byla ukončena v roce 1918. Jde o komplex menších rodinných domků z režného cihelného zdiva, s dřevem lemovanými štíty a vysazenými střechami, u jehož zrodu stál na sklonku 19.století „Obecně prospěšný spolek pro výstavbu laciných bytů“. Rozprostírá se mezi ulicemi Černopolní a Lesnickou, v ulici Tomanově, Muchově a částečně v Lužově. Necitlivou modernizací ztratily jednotlivé domy svůj původní charakter a půvab. Tato výstavba je začátkem souvislejší zástavby Černých Polí.

r. 1908
Zrušen zábrdovický hřbitov a přeměněn na tzv. Schreberovy zahrádky se 17 zahradními domky. V areálu bývalého zábrdovického hřbitova se nacházelo 74 miniaturních zahrádek a 3 dětská hřiště. Na přelomu 50. a 60. let 20.století byla provedena celková rekonstrukce a celá plocha přeměněna v park, pouze alej se starými lipami připomíná dodnes zábrdovický hřbitov.

r. 1919
Na místě osamělých budov Zemského ústavu slepců z let 1912 - 1915 byla založena Vysoká škola zemědělská s fakultami (dnes univerzita) - agronomickou, provozně-ekonomickou a lesnickou. Dominantní a monumentální okolí školní budovy byly postaveny v koncepci meziválečného neoklasicismu zdůrazňovaného v průčelí sloupy s ionskými hlavicemi a dvojími polygonálních věžic ve dvorní části. Ústřední knihovna s 300 000 svazky je nejstarší a největší tohoto druhu v ČR, součástí je botanická zahrada a arboretum (leží na území městské části Brno - Královo Pole) umožňující seznámit se s významnými sbírkami květin a okrasných dřevin. K velmi zajímavým a nejcennějším částem tohoto areálu patří světová sbírka orchidejí, vrb, klasické alpinium a největší evropská sbírka skalníků. V nedalekých Křtinách je školní "Masarykův les" zajišťující při běžném lesnickém provozu pedagogické a výzkumné úkoly na straně jedné a rozšíření vědomostí návštěvníků na traně druhé (lesní palouky osázené cizokrajnými dřevinami, lesní studánky, lesnické památky).

r.1923
Nová zástavba rodinnými domky, v blízkosti staré železniční trati Tišnovky, byla pojmenována jako Štefánikova čtvrť.

r. 1927
Manželé Tugendhatovi zadali německému architektu Ludwigu Miesevan der Rohe vypracovat projekt, stavbu rodinné vily Tugendhat a Černopolní ulici číslo 45 byla zahájena v červnu 1929 a v prosinci 1930 byla již obydlena. Práci provedla stavební firma Mořic a Artur Eislerovi, svažitá zahrada nad Lužánkami umožnila architektu realizovat své velkolepé koncepční záměry jež jsou ve svahu rozloženy do tří podlaží. Vstup z Černopolní vede do nejvyššího patra s ložnicemi, koupelnou, terasou, bytem správce a garáží, obytné patro o podlaží níže tvoří variabilní ústřední obytný prostor se zimní zahradou, obytnou terasou, kuchyní a sociálním zařízením. Pod obytným prostorem je suterén – třetí podlaží v němž jsou skladovací prostory včetně strojovny pro spuštní oken obytného prostoru. Původní majitelé museli v roce 1938 uprchnout před nacisty, kteří objekt zabrali až v roce 1945 a zpustošili. Od roku 1980 je vila v majetku města Brna. Po náročné rekonstrukci byla dána do užívání jako reprezentační budova primátora města Brna. Vila Tugendhat jako dokument moderní světové funkcionalistické architektury je přístupná i široké veřejnosti. Zahrada u vily byla postavena podle projektu Markéty Müllerové a obnovena v roce 1979.

r. 1928
Na Zemědělské ulici byla podle projektu architekta Josefa Kranze postavena kavárna ERA, jedno z velmi cenných funkcionalistických děl z konce 20. let 20. století. Tato památka moderní brněnské architektury by si rozhodně zasloužilo lepší osud než je její dnešní nevhodné využití.

r. 1929 
V době hospodářské krize a velké nezaměstnanosti vyrostla nouzová kolonie zvaná KRCHOV či FARMA (v prostoru u dnešní ZŠ Janouškova ), byla obehnána plotem a dost připomínala koncentrák. Charakter chatrčí i života v nich byl obdobný jak je uvedeno v informaci o nouzové kolonií PÍSEČNIK zvaný DŽUNGLE v Husovicích.

r. 1930
Masarykova česká obecná škola, postavená na Zemědělské ulici podle projektu Ing. arch. Mojmíra Kyselky, se stala přínosem funkcionalistické tvorby a byla zařazena mezi památkově chránné budovy celosvětového mřítka. Dvojbudova dívčí a chlapecké školy má společný centrální trakt, obsahující přízemní dvoranu s jevištm a v patře umístnou tělocvičnu. Škola měla vnitřní a venkovní (dnes zasypaný) bazén, včetně venkovního hřiště. Podobnou charakteristiku má bývalá německá škola na samém konci Zemědělské (Jugoslávské) ulice, na jejímž projektu se podílí Ing. arch. Mojmír Kyselka a Bohuslav Fuchs, další přední osobnost brněnské moderní architektury.

r. 1940
Čtvrť byla s městem spojena tramvají.

r. 1949
Zahájen provoz tramvaje č. 5 do Štefánikovy čtvrti (později Fučíkovy čtvrti a dnes opět Štefánikovy čtvrti). Podle projektu Bedřicha Rozehnala byla zahájena stavba Dětské Fakultní nemocnice na rohu Černopolní a Merhautovy ulice jako poslední dílo doznívajícího brněnského funkcionalismu. Stavba byla ukončena v roce 1952 a byla realizována pouze 1. etapa výstavby. V polovině roku 1996 byla dokončena přístavba Fakultní dětské nemocnice J. G. Mendela, kde Ing. arch. Jánský navázal na funkcionalistické řešení Bedřicha Rozehnala přístavbou pavilonu s operačními sály.

r. 1951
Byla založena Vojenská technická akademie v Brně, jejíž jedna část byla umístěna do Čapájevových kasáren, dnes kasáren v Černých Polích.

r. 1968
Zahájily provoz 2 autobusové linky, které byly později nahrazeny trolejbusy.

r. 1969
Na nám. SNP byla odhalena socha "HUDBA" od autora Jiřího Marka.
V Brně byly dokončeny úpravy, upřesněny názvy a rozsah jdnotlivých katastrálních území; Černá Pole se stala regulérním katastrálním územím.

r. 1974
Na nám. SNP byl odhalen „PAMÁTNÍK SNP“ od autora Ladislava Snopka.

r. 1991
Jako jedny z prvních byly zprivatizovány v rámci "malé privatizace" prodejny: potravin se samoobsluhou Merhautova 123, potravin s pultovým prodejem Merhautova 32, Maso-uzeniny Merhautova 13, Tabák Lesnická u VŠZ, Drogerie nám. SNP 32.

r. 1993
Dosadba, přesadba a obnova uličních stromořadí. Byla zřízena Ministerstvem obrany ČR Vojenská střední škola, která je umístna v kasárnách v Černých Polích. I. etapa rekonstrukce zpevněných ploch na nám. SNP. Studie rekonstrukce parku Schreberovy zahrádky.

r. 1995
Opět zahájil svou činnost Sokol Brno V.
Sběrné středisko odpadů Bieblova zahájilo celoroční provoz.

r. 1997
Byla zahájena I. etapa výstavby těsně navazující na současnou zástavbu Divišovy čtvrti na ulicemi Dřínová a Divišova (povoleny sít, komunikace a 11 rodinných domů). Dokončení I.etapy prodloužení kolejí tramvaje z Černých Polí na Lesnou. Dokončena rekonstrukce uhelných kotelen na plyn, které jsou ve správě městské části Brno-sever. Zahájena rekonstrukce kanalizačních sběračů na ulicích Jugoslávská a Zemědělská.

r. 1998
V roce 1997 úřad získal v rámci programu prevence kriminality v Brně finanční dotaci z rozpočtu ČR na obnovu hřiště pro malé děti v Schreberových zahrádkách. Netradiční a všestranně užitečné hrací systémy nabízejí dětem nejen fyzickou, ale i myšlenkovou aktivitu, výtvarně a barevně pestré řešení bylo inspirováno kulturou středoamerických indiánů. Slavnostní předání hřiště dětem se uskutečnilo v květnu 1998. Postupná rekonstrukce nám. SNP.

r. 1999
Zahájeny práce na další etap VMO Lesnická – mosty, tramvajový most byl slavnostně předán do provozu 31.8. Od 1.9. jezdí opět tramvaje č. 9 a 11 až na Lesnou. Oprava kanalizace a vodovodu v úseku Jugoslávská – Provazníkova. Zahájena rekonstrukce hlavní kanalizační stoky na ulici Merhautova. Provedena rekonstrukce plynovodu Schodová, Ryšánkova, Hoblíkova. Dokončena rekonstrukce kanalizace, vodovodu zprůjezdněna ulice Merhautova. Dokončena stavba VMO Lesnická-mosty a ukončena uzavírka tř. Gen. Píky. Provedena rekonstrukce el. sítí Černopolní, Merhautova, Volejníkova a Vranovská.

r. 2000
Byly provedeny opravy domů na ulici Bieblova a nám. SNP. Pokračovala II. etapa oprav vodovodu a kanalizace v úseku Lesnická-Černopolní. Provedena generální oprava mostů Křižíkova-Fügnerova. Dokončena oprava kanalizace a vodovodu na ulicích Drobného, Kaloudova, Merhautova a Zemědělská. 5. září zahájila provoz KINOKAVÁRNA RIO na nám. SNP 33. Zahájena příprava pro uskutečnění zámyslu zařadit vilu Tugendhat mezi kulturní památky UNESCO jako objekt moderní architektury. Provedena oprava kanalizace na ulici Mathonově. Provedena rekonstrukce plynovodu na ulicích Antala Staška, Hoblíkova, Maškova, Muchova, Novotného a Zemědělská. Provedena oprava tepelného rozvodu Bieblova 14. Provedeny stavební úpravy v ZŠ Janouškova (střecha, vzduchotechnika, topení). Provedena rekonstrukce hřiště ZŠ Vranovská.

r. 2001
Vila Tugendhat prošla úspěšně další sérií prověrek a byla zapsána do seznamu památek UNESCO ( u tohoto stolu podepsal Václav Klaus a Vladimír Mečiar dokument o rozdělení České a Slovenské federativní republiky v roce 1992 na dva samostatné státy od 1. 1. 1993.

Byla zahájena příprava pro revitalizaci bloků domů Merhautova, Bieblova a nám. SNP. Ulice Zemědělská byla po rekonstrukci dána opět do užívání. Tramvajové mosty Fügnerova a Křižíkova byly dány po rekonstrukci, v rámci výstavby velkého městského okruhu, opět do provozu. Byla zahájena revitalizace domu Merhautova 210 - 214, ale bez střešní nástavby.
Sokol Brno V - Černá Pole oslavil 70 let svého trvání. Byla provedena oprava ulice Tomanova a Ryšánkova (rekonstrukce inženýrských sítí, nové silniční uspořádání, odstavná stání a zeleň). Opravena havarovaná kanalizace na ulici Trávníky. Provedena oprava vodovodu, vodovodních šachet a celková rekonstrukce komunikace Antonína Slavíka. Opraveny chodníky a odvodnění na ulici Provazníkova. Provedena předlažba chodníků na ulici Zemědělská. Provedena oprava povrchů komunikací na ulicích Fügnerova, nám.SNP, tř. Generála Píky. Provedeny rekonstrukce trafostanic Drobného, Hoblíkova, Merhautova, Ryšánkova. Provedena oprava panelové trati na ulici Lesnická. Provedena rekonstrukce veřejného osvětlení na ulicích Hoblíkova, Ryšánkova, Tomanova. Provedeny opravy chodníků na ulicích Jugoslávská, Schodová, Ryšánkova.

r. 2002
Provedena oprava, rekonstrukce kanalizace a vodovodu ulice Zdráhalova. Provedena oprava kanalizace a rekonstrukce vodovodu včetně přípojek na ulici Mathonova (Merhautova-Provazníkova). V souvislosti se změnou vlastnických vztahů a v důsledku optimalizace sít poboček Knihovny Jiřího Mahena byla zrušena její pobočka na Jugoslávské 20. V důsledku uplatnění restitučního nároku byla uzavřena MŠ Trávníky a předána potomkům původních majitelů. 12. června byly slavnostně dokončeny práce na mostech (Křižíkova, Fügnerova) na tř. Generála Píky včetně úprav zastávek MHD a přístupů k nim. 16. srpna se uskutečnilo slavnostní předání certifikátu o zapsání spolu s odhalením desky, která připomíná, že vila Tugendhat je zapsána do Seznamu Světového Kulturního dědictví UNESCO (750 ve světě a z toho 11 v ČR). Sokol Brno V oslavil 140. výročí svého založení. Provedena oprava kanalizace a vodovodu na ulicích Mathonova a Zdráhalova. Dokončena revitalizace domů Merhautova 218-222. Poklepem základního kamene 16. září byla zahájena stavba objektu specializováných výukových prostor v areálu MZLU na Zemědělské. Stavba bude realizovaná v letech 2002 - 2004. Univerzita bude zajišťovat výuku v rámci evropských studií, financovaných z prostředků EU. Na Fakultní dětské nemocnici v Černých Polích byla zasazena jedle, která bude plnit funkci stromu Splněných přání - DÁRKOVNÍKU, kde by se měly objevovat dárečky, vedoucí ke zpříjemnní pobytu nemocných dětí v nemocnici (přispět může každý - tel.: 545 122 111). U ZŠ Janouškova byl v říjnu otevřen nový sportovní areál, který patří k nejmodernějším v rámci města Brna. Zahájena rekonstrukce kavárny ERA na Zemědělské ulici, která byla postavena v roce 1927 ve funkcionalistickém stylu.

r. 2003
Na ul. Bieblova bylo oficiálně předáno zrekonstruované víceúčelové sportoviště s umělým porchem. Byly zahájeny práce na kanalizační stoce Merhautova. Základní stoka je vedena pod komunikací Merhautova od křižovatky s Provazníkovou po ul. Sládkova.

r. 2004
Sloučení dvou základních škol, ZŠ Merhautova 37 a ZŠ Vranovská 17. Oprava podchodu v místě tramvajové zastávky Bieblova na tř. Generála Píky. Otevření nové sportovní haly při ZŠ Janouškova 2. Začala roční rekonstrukce Kinokavárny. Na ul. Hoblíkova a ul. Trávníky probíhá stavba rekonstrukce vodovodu a kanalizace. Dokončení v roce 2005.

r. 2005
Revitalizace panelového bytového bloku Bieblova 2-14 a zároveň výstavba 4 třípokojových a 17 dvoupokojových střešních nástaveb na tomto bloku. Rekonstrukce střechy a zateplení fasády na ZŠ Merhautova 37 na ul. Bieblova, nám. SNP proběhla rekonstrukce veřejného osvětlení.

r. 2006
Revitalizace panelových bytových domů Bieblova 1, 3, 5 a zároveň výstavba 2 třípokojových a 7 dvoupokojových střešních nástaveb. Zároveň začala probíhat příprava revitalizace panelových bytových domů Bieblova 7, 9, 11, kde buderealizováno 9 střešních nástaveb. Kolaudace stavby a uvedení do provozu po rekonstrukci kanalizace v části Merhautova - Provazníkova. Ul. Trávníky - dokončena a zkolaudována stavba nových komunikačních povrchů na vozovkách a chodnících. Dokončení opravy chodníků na ul. Jugoslávská

Husovice

r. 1264 
První zmínka jako HUSICE (HUSIEZ), tehdy Šimon, kustos olomouckého kostela, dával svědectví o desátku a platu v Husovicích, který náležel odtud klášteru zábrdovickému.

r. 1325 
Název vsi HUSWIEZ.

r. 1329 
Je uváděna dnešní podoba jména HUSOVICE.

r. 1597 
Vesnice získala od abatyše kláštera na Starém Brně obecní zřízení s rychtářem a konšeli jako představiteli obecní správy.

r. 1850

Posledním rychtářem byl Karel Kocman a pudmistrem František Hlaváč. Ve smyslu prozatímního zákona obecního ze dne 17. března 1849, byl zvolen prvním starostou dosavadní pudmistr František Hlaváč, který spravoval obec až do roku 1859.

Další starostové:
Augustin Kachlík 1859
Jan Kaloud 1864, 1879
Václav Šik 1867, 1876
František Kocman 1870
Osvald Tempes 1873
František Bradáček 1883
Jan Jaroš 1891
Josef Severa 1905
Jan Kachlík 1909

r. 1919 
16. dubna byly Husovice připojeny k Brnu.

r. 1939 
Zrušen místní výbor.

r. 1945 
Ustanoven místní národní výbor.

r. 1947 
V působnosti Ústředního národního výboru v Brně bylo zřízeno 10 obvodních rad BRNO V: Husovice, Maloměřice, Obřany

r. 1949 
Počet obvodních rad zvýšen z 10 na 13
BRNO VIII: Husovice, Obřany, Maloměřice (část), Židenice(část), Zábrdovice (část)

r. 1957 
Bylo vytvořeno 6 městských obvodů
BRNO III:
- část k.ú. Velká Nová ulice a Červená
- část k.ú. Město Brno
- část k.ú. Zábrdovice
- k.ú. Husovice
- část k.ú. Židenice

Lesná

r. 1962 
Zahájena výstavba sídliště na místě bývalého vojenského cvičiště.

r. 1963 
24. 3. bylo dosud nazývané sídliště "Za Tišnovkou" pojmenováno názvem LESNÁ.

r. 1969 
V Brně byly dokončeny úpravy, zpřesněny názvy a rozsah jednotlivých katastrálních území
Lesná se stala regulérním katastrálním územím (dosud součást k.ú. Husovic).

r. 1972 
Brno se člení na 5 městských obvodů.
BRNO III: Černá Pole, Husovice, Lesná (část), Ponava (část), Soběšice, Zábrdovice (část)
BRNO V: součástí je Lesná (část)

Soběšice

r. 1286 
2. dubna - darovací smlouva krále Václava II (1283-1305) je první dochovanou písemností o existenci Soběšic.

r. 1849 
17. března - prozatímním obecním zákonem byla ustanovena obecní samospráva, kdy místo rychtáře, burmistra a konšelů byli do čela obce zvoleni starosta, dva obecní radní, obecní výbor a zastupitelstvo.

r. 1850 
První starosta - půlláník Václav Kalod z domu č.5.

r. 1861 
Druhý starosta - familiant Antonín Klodnar z domu č. 8 (Síčka 13).

r. 1862 
5. března - definitivní zákon upravující organizaci obecní samosprávy (platný do roku 1918). Od tohoto roku se volilo do obcí podle cenzové soustavy, tzn., že volební právo bylo podmíněno výší placené daně. Podle výše přímé daně byli voliči rozděleni do dvou, případně do tří sborů. První sbor tvořili poplatníci, kteří odváděli dohromady třetinu daní a volili třetinu členů obecního výboru. Druhý sbor tvořili poplatníci, kteří odváděli nejmenší daně a jejich počet byl největší. Právo hlasovat měli pouze zletilí a svéprávní muži.

r.1863 
další starostové:
1863 čtvrtláník František Foltan z domu č. 21 (Na rychtě 8)
1868 čtvrtláník Valentin Bryž z domu č. 23 (Na rychtě 4)
1874 familiant Josef Albrecht z domu č. 3 (Síčka 3)
1880 čtvrtláník Jan Lakota z domu č. 15 (Na rychtě 14)
1884 kovář a hostinský František Kreslík z domu č. 41 (Zeiberlichova 15)
1890 čtvrtláník Jan Lakota z domu č. 15 (Na rychtě 14)
1896 kovář a hostinský František Kreslík z domu č. 41 (Zeiberlichova 15)
1903 půlláník Alois Řehůřek z domu č. 5 (Síčka 5)

r.1919 
Poslední starosta setrval v této funkci vlivem válečného období a státního převratu (vznik Československé republiky) až do 1. 3. 1919, kdy se vzdal funkce pro pokročilý věk a oční chorobu. Spolu s ním odstoupili i členové obecního zastupitelstva, které vyzvalo představitele politických stran a zájmových skupin, aby vyslaly své přestavitele do obecního zastupitelstva
výzva se minula účinkem a proto okresní hejtman jmenoval pro vedení obecních záležitostí třináctičlennou správní komisi. Funkci předsedy správní komise vykonával Alois Buchta z domu č. 65 do vypsání řádných voleb. 31. ledna nový volební zákon.
1. února volební řád umožňoval poprvé ženám uplatnit volební právo. Aktivní volební právo (21 let, min. tříměsíční trvalý pobyt v obci). Pasivní volební právo (26 let obojího pohlaví, bydlení v obci min. jeden rok). Volilo se prostřednictvím vázaných kandidátních listin a funkční období bylo čtyři roky. 16. června, první obecní volby ve svobodném státě. První starosta: František Kreslík (ml) z domu č. 126 (Útěchovská 84).

r. 1923 
16. září - losem byl za starostu zvolen stolař František Filka z domu č. 121 (Zeiberlichova č. 21), příslušník národních socialistů.

r.1940 
V čele obce stál František Filka do dubna 1940, kdy onemocněl a ve funkci starosty ho zastupoval místostarosty Augustin Švéda.

r. 1941 
Koncem tohoto roku odešel starosta František Filka na zdravotní dovolenou a do funkce náměstka starosty byl zvolen Augustin Weiss.

r. 1942 
14. prosince - okresní úřad jmenoval starostou dosavadního náměstka Augustina Weisse z domu č. 146 (Zeiberlichova 21) v důsledku ukončení zdravotní dovolené Františka Filky.

r. 1945 
10.května - byl utvořen Prozatimní národní výbor. Prvním předsedou MNV po osvobození byl Karel Beránek z domu č. 168 (Útěchovská 54).

r. 1949 
1. ledna vstoupil v platnost zákon o krajském zřízení ze tří zemských NV bylo vytvořeno 
19 KNV. Brněnský kraj měl 19 okresů. Soběšice byly součástí okresu Brno-venkov.

r. 1954 
V lednu vydáno vládní provolání o organizaci národních výborů. Předseda a místopředseda NV se stali stálými zaměstnanci a hospodaření NV přecházelo na způsob hospodaření národních podniků. Na rozdíl od minulosti, kdy byli noví členové MNV jmenování se konaly 16. května přímé volby do NV všech stupňů. Předsedou MNV byl zvolen Milan Beránek z domu č. 298 (Útěchovská 56).

r. 1960 
12. června - předsedou MNV byl zvolen Hynek Plšek, Kobylín č.19.

r.1964 
14. června - předsedou MNV byl zvolen Jindřich Krmíček, Loučná č. 5, kterého po pozdějším úrazu zastupoval místopředseda František Šupka. Jindřich Krmíček byl posledním předsedou MNV Soběšic před sloučením s Brnem.

r. 1971 
15. září bylo vydáno rozhodnutí vlády ČSSR č. 211 o sloučení Soběšic s Brnem. Soběšice přešly správou do působnosti Obvodního NV Brno III Husovice. V Soběšicích zřízeno detašované pracoviště jehož vedoucím byl Vilém Kselík, Dohnalova 6 jako tajemník.

Kronika

Do originálu kroniky včetně příloh je možné nahlédnout v kanceláři č. 75 ve 4. poschodí ÚMČ Brno-sever po předchozí domluvě s pracovníkem vztahů k veřejnosti Martinem Ingrem.

2011
2012